Využití samojedú
Jedním z evropských cestovatelů, který byl přímo očarován vlastnostmi samojedů, byl norský cestovatel Dr. Fridtiof Nansen. Ten představil bílého psa s usmívající se tváří celému světu. V roce 1893 se na lodi Fram vydal hledat Severní pól. Na této cestě mu pomáhali právě samojedi pocházející ze Sibiře, které mu dovážel velký nadšenec těchto psů Alexander Trontheim. Jestliže Nansen představil samojedy západnímu světu, pak Frederick Jackson byl první, kdo samojedy přivezl do Anglie. Právě se samojedy objevil a prozkoumal Zem Františka Josefa, skupinu ostrovů v arktickém oceánu patřící Rusku. Jednoho ze svých psů jménem Jaco po návratu domů představil královně Alexandře, také manželům Kilburn-Scottovým, kteří se stali zakladateli chovu samojedů v Anglii. Sám Jackson byl prvním prezidentem Asociace Samojedů v Anglii. Další jméno, bez kterého by historie plemene nebyla kompletní, je jméno norského cestovatele Roalda Amundsena. Byl první, kdo 14. prosince 1911 dosáhl Jižního pólu, a to se zápřahem samojedů, který vedla fenka Etah. Amundsen byl první člověk, který se postavil na Jižní pól a fenka Etah byla první psem, který tam položil tlapku. A jméno snad historicky nejznámějšího samojeda? Antarctic Buck, tento samojed se jako jeden z mála vrátil z antarktické expedice výzkumníka Borchgrevinka v roce 1900. Samojed Buck skončil v australské ZOO v Sydney, kde byl vystavován jako zvláštnost. V této ZOO ho objevili manželé Kilburn-Scottovi, kteří odtud Bucka nejen vysvobodili, ale dovezli do Anglie a využili v dalším chovu samojedů. Buck žil ještě dalších 5 let a zanechal spoustu potomků. Mnozí současní evropští i světoví šampióni jsou jeho přímými potomky.
Využití samojedů významnými cestovateli